Home
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA FN BRNO A LF MU

VĚDA A VÝZKUM


Výzkumná témata

Zobrazovací metody v psychiatrii

Významem zobrazovacích metod v psychiatrii se začala věnovat prof. Češková, nejprve využití CT mozku u schizofrenie a SPECT mozku u depresivní poruchy, na což navázal doc. Přikryl svou dizertační prací. S dostupností magnetické rezonance byl zahájen projekt hodnotící morfologii hipokampu u prvních epizod schizofrenie - nejprve planimetricky, posléze volumetricky v rámci dizertační práce dr. Kašpárka.

Od roku 2000 s dostupností funkční magnetické rezonance v Brně (Klinika zobrazovacích metod FNuSA) jsme součástí multioborového týmu (spolu s 1. neurologickou klinikou a neurochirurgickou klinikou FNuSA), který začíná zavádět metodiku fMRI do neurovědního výzkumu v Brně. Nejprve jsme se soustředili na funkční vyšetření hipokampu v průběhu kódování paměti (dr. Přikryl, dr. Kašpárek), v současné době se zaměřujeme na nová vyšetřovací schémata zatěžující hipokampus (dr. Přikryl, dr. Kučerová), fronto-temporální oblasti (dr. Přikryl, dr. Kašpárek, dr. Kučerová, dr. Havlásková) či na analýzu klidového stavu mozku (resting state fMRI). Studium morfologie mozku u duševních poruch pokračuje zavedením metodiky Voxel-based morfometrie (dr. Kašpárek) a příbuzných metod, jako je Deformation-based morfometrie (dr. Kašpárek, ing. Schwarz), Source-based morfometrie (dr. Kašpárek, ing. Mareček). Spolu s ústavem přístrojové techniky VUT pracujeme na metodice MR spektroskopie a spektroskopického zobrazování (dr. Přikryl, ing. Horký, dr. Starčuk Jr., Sr.).

Od r. 2008 začíná spolupráce s Radiodiagnostickou klinikou FNB na vypracování metodiky Diffusion tensor imaging a příbuzných technik zaměřených na integritu traktů bílé hmoty mozku (dr. Kašpárek, dr. Keřkovský, dr. Šprláková, dr. Přikryl) a na multimodální zobrazování pomocí kombinace fMRI, DTI a VBM.

V širším kontextu je k zobrazovacím metodám řazena i kvantitativní elektroencefalografie. V naší EEG laboratoři pracujeme na aplikaci vyšetření qEEG, konektivity mozku či lokalizace zdrojů EEG signálu. Ke zpracování využíváme systém NeuroGuide.

3D

Biologické markery schizofrenie

Studium biologických markerů schizofrenie na našem pracovišti zahájila prof. Češková v rámci longitudinálního projektu predikce průběhu onemocnění po první epizodě schizofrenie. K těmto účelům využívala CT parametry (velikost komorového systému), qEEG (výkon v alfa pásmu ve frontálních svodech), neuroendokrinní parametry (dexamethasonový supresní test, prolaktinémie, hladiny testosteronu), neurologické měkké příznaky, současně s klinickým a neuropsychologickým hodnocením. Pomocí bazálních hodnot těchto parametrů bylo možné predikovat stav onemocnění jeden rok po první epizodě.

Následně se zaměřujeme na studium neurobiologie schizofrenie, zejména

s využitím zobrazovacích metod a neuropsychologických testů, v kontextu klinického obrazu a nových léčebných metod - viz. dále.

Kognitivní funkce u duševních poruch

Ruku v ruce se studiem biologických markerů schizofrenie se dlouhodobě věnujeme studiu kognitivních funkcí (1996). Pomocí neuropsychologických testů, jednoduchých i velice komplexních a speciálních baterií testů, ve formě tužka-papír, či v současnosti již spíše v počítačové podobě, se snažíme zmapovat nejen profil případného postižení kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, psychomotoriky, exekutivních funkcí, slovní plynulosti...), ale i dynamiku, tedy
vývoj tohoto kognitivního postižení v čase (nejen během akutního onemocnění, ale i longitudinálně). Bohaté zkušenosti máme zejména se sledováním kognitivních funkcí u dvou nejzávažnějších neuropsychiatrických onemocnění,a to schizofrenie a deprese.
Kognitivní deficit nejen diagnostikujeme, ale v případě jeho existence se snažíme o nalezení nejrůznějších způsobů k jeho nápravě. Jako jeden z možných způsobů nápravy kognitivního deficitu se v současnosti jeví počítačová neuropsychologická rehabilitace kognitivních funkcí. Program počítačové rehabilitace kognitivních funkcí je určen zejména pro pacienty se schizofrenií a zaměřuje se právě na zlepšení kognitivních dovedností, jako je zlepšení kvality paměti a pozornosti, zvýšení psychomotorického tempa a zlepšení úrovně řešení problémů. Výsledkem tohoto způsobu rehabilitace je nejen očekávané zlepšení kognitivních funkcí, ale i celkové zlepšení kvality života konkrétního
jedince.
 

Nové léčebné metody v psychiatrii

rTMS

Laboratoř repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) poskytuje od roku 2001 vysoce specializovanou terapeutickou aplikaci moderní, neurostimulačních techniky mozku pacientům s vybranými duševními onemocněními jako jsou schizofrenie, poruchy nálady či obsedantně kompulzivní porucha. V působnosti Laboratoře rTMS jsou zejména pacienti s farmakorezistentní či jinak obtížně léčitelnou formou výše uvedených onemocnění. Repetitivní transkraniální magnetické stimulace představuje moderní, nezátěžovou a velmi dobře pacienty snášenou léčebnou metodu, která za pomocí pulzního magnetického pole indukuje změny elektrické aktivity a metabolizmu v přísllušných oblastech centrálního nervovém systému. Kromě terapie se Laboratoř rTMS také zabývá neurovědním výzkumem funkčních mozkových korelátů spojených s neurostimulační léčbou, novými indikacemi a technickými parametry stimulace včetně dlouhodobého efektu léčby.

 

Hyperkinetická porucha

Ve vědecko výzkumné oblasti se řadu let zabýváme problematikou etiopatogenézy a léčby hyperkinetické poruchy u dětí. Jednotlivá témata byla opakovaně řešena v rámci projektů s podporou IGA MZ ČR (odpovědný řešitel: prof. Drtílková) :
1. Terapeutická problematika tikové a komorbidní hyperkinetické poruchy. Klinická a CEEG studie. 1997-2000
2. Klinické a molekulárně-genetické koreláty hyperkinetické poruchy 2001-2006
3. Rizikové faktory u perzistentní formy ADHD 2006-2009
Výstupy projektů získaly nezávisle na grantové agentuře prestižní ocenění Českou psychiatrickou společností (Vondráčkovu cenu v r. 2007 za dosavadní klinické a molekulárně genetické výsledky studie a Kuffnerovu cenu v r. 2008 za odbornou monografii „Hyperkinetická porucha/ADHD“ nakl. Galén 2007, na které s prof. Drtílkovou participovali jako spoluautoři členové řešitelského týmu projektu (P.Theiner, A. Fiľová, M. Žáčková, B. Balaštíková, O.Šerý)
 

Cytochrom P450 v psychiatrii

Ve spolupráci s oddělením Lékařské genetiky FN Brno a Farmakologickým ústavem LF MU je sledován vliv genetické dispozice a aktuální aktivity CYP2D6 (enzym metabolizující řadu běžně užívaných léků včetně psychofarmak) na účinnost a snášenlivost léčby. V případě neobvyklé odpovědi na léčbu (neúčinná, výrazné vedlejší účinky) je možno CYP2D6 vyšetřit i mimo výzkumný rámec.

 

© Psychiatrická klinika, Lékařská fakulta MU a Fakultní nemocnice Brno