Home
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA FN BRNO A LF MU

Lůžková oddělení

Psychiatrická klinika FN Brno

Lůžková oddělení 

Dětská a dorostová psychiatrie - Uzavrene odd.pro lecbu neurotickych poruch - Uzavrene odd. pro lecbu psychotickych poruch - Otevrene psychoterapeutické oddělení - Krizové centrum - Jednotka intenzivní psychiatrické péče

Oddělení 21 - Dětská a dorostová psychiatrie

Vedoucí lékař: MUDr. Pavel Theiner, Ph.D.

Staniční sestra: Jindřiška Kumanová

Kontaktní telefon - ošetřovna: 532 232 312

Dětské a dorostové oddělení je součástí Psychiatrické kliniky od jejích počátků. Za těch několik desítek let se změnilo věkové spektrum dětí – v minulosti převládaly děti mladšího školního věku a oddělení se věnovalo pouze léčbě dětí do 15 let, v současnosti výrazně přibylo adolescentů a na oddělení se přijímají děti až do 18 let. Počet lůžek se snížil na současných 18. To bylo umožněno hlavně rozvojem sítě pedopsychiatrických ambulancí. Výrazně se změnilo diagnostické spektrum a léčebné možnosti. Zatímco před 40 lety jasně převažovala diagnóza enurézy a enkoprézy, v závěsu s disharmonickým osobnostním vývojem a mentálními retardacemi, před 20 lety se na první místo dostaly poruchy chování a hyperkinetické poruchy a v současnosti převládají hyperkinetické poruchy a poruchy příjmu potravy. Odráží to nejen změny výskytu těchto poruch v populaci, ale i změnu v profilaci oddělení. Když byla v 80. letech hospitalizována první pacientka s mentální anorexií, byla středem odborného i lidského zájmu a na její případ si všichni, kdo se s ní setkali, dodnes pamatují. V současné době je na oddělení hospitalizováno 5-6 pacientek s touto diagnózou a naše oddělení je tak jedním z mála zdravotnických zařízení na Moravě, které se těmto pacientkám komplexně věnuje. Většina našich pacientů je z Jihomoravského kraje, ale značnou část klientely tvoří i pacienti z Olomouckého, Zlínského, Moravskoslezského kraje a z kraje Vysočina.

Dětské a dorostové oddělení Psychiatrické kliniky je akutním, polootevřeným oddělením, orientovaným jak farmakoterapeuticky, tak psychoterapeuticky. Věnujeme se diagnostice, diferenciální diagnostice a terapii komplikovaných případů. Farmakoterapie sleduje nejnovější vědecké poznatky. Na oddělení proběhlo i několik mezinárodních lékových studií. Psychoterapii provádíme ve formě individuální, skupinové a rodinné. Lékaři a psychologové jsou erudovaní v několika psychoterapeutických směrech, jako psychodynamická, gestalt, kognitivně behaviorální a systemická rodinná terapie, což zajišťuje komplexní pohled na problematiku při plánování a zajišťování psychoterapie. Za rok je hospitalizováno v průměru 210 pacientů, průměrná délka hospitalizace je 19 dnů. Fungování oddělení zajišťují 3 lékaři (na úvazek 2,5), 2 psychologové (úvazek 1,4) a 8 zdravotních sester ve třísměnném provozu. Při oddělení funguje základní škola se 2 třídami a školní družina. Kromě toho mohou děti docházet do ergoterapeutických dílen. Oddělení má též k dispozici velkou zahradu.

Hlavním vědecko-výzkumným zájmem je hyperkinetická porucha (ADHD), poruchy příjmu potravy, obsedantně kompulzivní porucha a první epizody psychotických onemocnění u dětí a dospívajících, věnujeme se i diferenciální diagnostice poruch autistického spektra.

Výhodou kliniky je, že ambulantní péče je pro řadu hospitalizovaných pacientů návazně zajištěna v dětské psychiatrické a psychologické ambulanci.

Oddělení také poskytuje odbornou přípravu v oboru dětská a dorostová psychiatrie a umožňuje stáže lékařům a psychologům v předatestační přípravě i psychologům v průběhu pregraduálního vzdělávání. Lékaři oddělení se podílí na výuce pregraduálních studentů medicíny, zvláště pro pediatrický směr.

 

Úspěch žáků ZŠ při Oddělení dětské a dorostové psychiatrie PK FN Brno

 
Žáci z Psychiatrické kliniky FN Brno se ve školním roce 2015-16 pod vedením Mgr. Gabriely Veselé  zapojili do mezinárodního projektu Gimme 5! (An International Project in which we work together with France, Poland, Croatia and Ireland)Během projektu spolupracocvali s dalšími dětmi z nemocničních škol ve Francii, Polsku, Chorvatsku a Irsku. Vyzkoušeli si tak multikulturní spolupráci, procvičili anglický jazyk (poslech, čtení, psaní), fotografovali a zdokonalili se v oblasti IT (Power Point, Word, Photoshop atd.).
 
Projekt byl zařazen především do výuky anglického jazyka, zeměpisu, dějepisu a občanské výchovy. Žáci pracovali ve skupinkách a během projektu rozvíjeli následující kompetence: sociální, řešení problému, komunikativní a pracovní.
 
Projekt Gimme 5! získal certifikát Quality Label. Ten je udělován inovativním projektům, které splňují kritéria kvality a mohou ve svých zemích sloužit jako příklady dobré praxe.
 
Podrobnosti o projektu Gimme 5! najdete  v přiloženém plakátku:  Gimme 5 plakat.pdf
 
 

                                                    


             

Oddělení 22 - Uzavřené koedukované odd. pro léčbu neurotických poruch

Vedoucí lékař: MUDr. Karolína Czeczotková

Staniční sestra: Mgr. Jozef Žúbor

Kontaktní telefon - ošetřovna: 532 232 325

Oddělení 22 se zaměřuje především na léčbu pacientů s dominujícími afektivními příznaky, tedy zejména pacienty s poruchami nálady v užším slova smyslu (depresivní poruchy a bipolární afektivní poruchy) nebo pacienty s organickými poruchami nálady. Oddělení nabízí v určitých případech také péči pro pacienty s jinými poruchami než afektivními a to v případě, že jejich stav neumožňuje jejich zařazení do režimu otevřeného oddělení. Jedná se zejména o pacienty s těžšími formami poruch osobnosti a také pacienty léčené pro úzkostné poruchy, obsedantně-kompulzivní poruchu, reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení, dissociativní poruchy, somatoformní poruchy, jiné neurotické poruchy a poruchy příjmu potravy, jiné než zmíněné organické poruchy. Oddělení přijímá rovněž pacienty s farmakorezistentními poruchami nálady; díky spolupráci s Ústavem soudního lékařství MU lze zefektivnit terapii měřením hladin léčiv, popřípadě nabídnout jiné formy biologické terapie – elektrokonvulzivní terapii a repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci. Z tohoto hlediska je oddělení po domluvě schopno přijmout i pacienty z jiných zdravotnických zařízení, které takovými možnostmi nedisponují.


Hospitalizovaným pacientům se věnujeme komplexně, tzn., že kromě biologických forem terapie používáme i psychoterapeutické postupy a to individuální a skupinovou formou. Skupinová psychoterapie je dále doplněna arteterapií, pohybovou terapií a ergoterapií. Důraz je kladen také na edukaci o příslušném onemocnění a to jak u samotného pacienta, tak u jeho rodinných příslušníků a jiných blízkých osob, samozřejmě pokud k tomu dá pacient svolení. Cílem takové edukace je, aby pacient i jeho okolí dokázali dobře rozeznat příznaky nemoci, nejlépe ještě v prodromální fázi, vyvarovali se rizikovým faktorům a celkově přizpůsobili svůj životní styl své poruše. Duševní porucha obvykle zasahuje celou rodinu a rodinné vztahy často vedou k ovlivňování pacientova zdravotního stavu. Edukací lze tedy předcházet relapsům onemocnění anebo alespoň zmírnit jeho průběh.


Péči o pacienty na oddělení 22 v optimálním případě zabezpečují 3 lékaři, 2 klinické psycholožky a tým zdravotních sester, ošetřovatelek a sanitárek.


Koedukace na oddělení proběhla v létě 2012 v souladu s poznatky sociální psychiatrie s cílem přiblížit prostředí běžným podmínkám mimo zdravotnické zařízení. Kontakt s opačným pohlavím pacienty motivuje k dodržování pravidel společenského chování, hygienických návyků a může v určitých případech snižovat agresivní či jinak nevhodné chování.


Oddělení 22 je součástí PK FN Brno a vedle práce klinické by tak mělo zabezpečovat rovněž práci vědecko-výzkumnou a výukovou. Psychiatrická klinika měla dlouhodobě vědecké zaměření na pacienty s poruchami psychotickými. Specializace oddělení dle diagnóz má umožnit zahájení výzkumu rovněž u pacientů s afektivními poruchami. Soustředění na jedno spektrum diagnóz by také mělo usnadnit koordinaci a nábor pacientů do případných klinických studií nebo jiných multicentrických projektů. Ve výzkumné činnosti chceme navázat na zkušenosti Psychiatrické kliniky a na již navázanou spolupráci s řadou jiných zařízení – zejména s teoretickými ústavy Masarykovy Univerzity, Středoevropským technologickým institutem, jinými klinikami FN Brno, ale také s ústavy zahraničními. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a dostupným know-how se nabízí zejména výzkum v oblasti zobrazovacích metod (strukturální a funkční magnetická rezonance, DTI), neurofyziologických metod (EEG), biologických markerů duševních poruch, farmakogenetiky (zejména u farmakorezistentních pacientů); novým trendem pak může být podíl na výzkumu genetiky afektivních poruch. Díky specializaci pracovníků může oddělení rovněž nabídnout spolupráci jiným subjektům při výzkumu emocí u zdravých dobrovolníků.


Další důležitou součástí provozu je výuka. V tomto ohledu oddělení zařizuje výuku pro pregraduální studenty všeobecného lékařství, zubního lékařství a psychology. Výuka je prováděna formou stáží, seminářů i praxe.

 
                                       

 

Oddělení 23 - Uzavřené koedukované odd. pro léčbu psychotických poruch

Vedoucí lékař: MUDr., Bc. Libor Ustohal, Ph.D.

Staniční sestra: Monika Večeřová

Kontaktní telefon - ošetřovna: 532 232 320

 

Oddělení 23 poskytuje standardní psychiatrickou péči na celkem 25 lůžcích. Do 30.6.2012 bylo toto oddělení výhradně mužské a věnovalo se především léčbě psychotických poruch schizofrenního okruhu a afektivních poruch, doplňkově poskytovalo krátké detoxifikační pobyty u látkových závislostí (především na alkoholu) a rovněž doplňkově krátké diferenciálně-diagnostické pobyty u pacientů s podezřením na organickou duševní poruchu. Od 1.7. 2012 bylo toto oddělení koedukováno a koedukace přetrvává ve zkušebním provozu dosud. S koedukací přišla i změna diagnostického spektra pacientů.


Oddělení 23 se nadále zaměřuje především na pacienty s psychotickými poruchami schizofrenního okruhu (muže i ženy) a to především v počátcích jejich onemocnění, kdy je třeba provádět diferenciální diagnostiku a kdy je třeba krátkodobější akutní péče. Doplňkově i nadále poskytuje krátké detoxifikační pobyty u látkových závislostí (především alkoholové a to u mužů i žen), po kterých pacient pokračuje v další léčbě – optimálně ústavní protialkoholní (případně protitoxikomanické) v jiném zařízení. Tuto následnou léčbu si musí sám zajistit ještě před nástupem na oddělení 23. Dále oddělení poskytuje krátkodobé diferenciálně-diagnostické pobyty u pacientů s podezřením na organickou duševní poruchu (především demenci - a to u mužů), pro ženy slouží i nadále oddělení 22). Původně poskytovaná diagnostika a léčba afektivních poruch u mužů je nyní převážně prováděna na oddělení 22, které bylo rovněž koedukováno. Oddělení 23 vzhledem ke svému charakteru, technickému a personálnímu vybavení nemůže poskytovat dlouhodobější pobyty u pacientů s chronickým průběhem výše uvedených onemocnění. Ty jsou realizovány v zařízeních léčebenského typu – ať už se jedná o pacienty s chronickým průběhem schizofrenie a dalších psychotických poruch, závislostmi nebo prokázanou demencí (zejména je-li již doprovázena výraznějšími poruchami chování). Dále není možné poskytovat péči pacientům výrazně neklidným nebo dokonce agresivním, se závažnějšími somatickými komorbiditami a pacientům vyžadujícím zvýšenou ošetřovatelskou péči.


K výhodám diagnostiky na oddělení 23 přispívá, že jako součást FN Brno máme k dispozici celý komplement, včetně moderních zobrazovacích metod a také nejrůznějších laboratorních metod. V roce 2011 jsme jako první pracoviště svého druhu v České republice začali ve spolupráci s Ústavem soudního lékařství LF MU a FN USA v běžné klinické praxi měřit hladiny některých antipsychotik, což umožňuje výrazně lépe individualizovat léčbu pacientů s psychózami. Akutní léčba psychotických poruch je totiž převážně dominantou biologických léčebných metod, zejména právě psychofarmak. Uplatňují se však i jiné, nefarmakologické biologické léčebné metody, které jsou používány zejména u rezistentních pacientů. Jedná se především o neurostimulační (neuromodulační) metody, z nichž nejstarší a nejpoužívanější (a stále nenahraditelná) je elektrokonvulzivní terapie.


Vedle biologických léčebných metod se v terapii pacientů uplatňuje i režimová léčba. Oddělení funguje na principu komunitního režimu, který pacientům dává jasnou strukturu každého dne a zároveň umožňuje započetí sociální rehabilitace již během hospitalizace. Tento režim cílí především na tzv. negativní symptomy (sociální stažení, apatie, abulie, ochuzení myšlení) a kognitivní symptomy, které s sebou onemocnění schizofrenního spektra přináší. Pacienti během své léčby na oddělení prochází třemi fázemi určujícími stupeň zátěže a osobní zodpovědnosti, která je na ně kladena.


Kromě diagnostických a léčebných činností na oddělení 23 probíhá i pregraduální a postgraduální výuka studentů LF, FF, FSS, středních zdravotních škol atd. a v neposlední řadě také výzkum. Ten je již řadu let zaměřen především na nejrůznější aspekty prvních epizod psychotických poruch; oddělení tak slouží jako základna pro Univerzitní centrum prvních epizod psychotických onemocnění (UCPEPO). Příležitostně zde probíhají i klinické studie s novými léky, většinou antipsychotiky, a také novou léčebnou metodou - repetitivní transkraniální magnetickou stimulací.

                                                          
                     
 

 

Oddělení 24 - Koedukované otevřené oddělení + specializovaná jednotka pro léčbu poruch příjmu potravy (PPP)

Vedoucí lékař: MUDr. Andrea Cejpková

Staniční sestra: Marie Malinová

Kontaktní telefon - ošetřovna: 532 232 335

Psychoterapeutické oddělení 24 je zaměřeno na léčbu potíží z okruhu neurotických porucha poruch osobnosti. Součástí oddělení je také specializovaná jednotka pro léčbu poruch příjmu potravy. Mezi nejčastěji léčené diagnózy patří úzkostně-depresivní poruchy, reakce na stres a poruchy přizpůsobení. Oddělení má 22 lůžek. Obvyklá délka hospitalizace na oddělení 24 je 6 týdnů. Na léčbě se podílí odborný tým psychiatrů, klinických psychologů, psychoterapeutů a zdravotních sester s psychoterapeutickým vzděláním.


Kromě farmakologické léčby jsou u pacientů oddělení 24 podstatnou součástí léčebného procesu různé formy psychoterapie. Psychoterapie je cílené působení na duševní procesy, na osobnost a její vztahy, na nemoci a poruchy a na činitele, které nemoci a poruchy vyvolávají. Pomocí psychoterapie může pacient odstranit nebo zmírnit potíže a případně nahlédnout souvislosti. Může vést k účinnému zvládání problémů, konfliktů a životních úkolů a také k poznání a omezení sebezničujícího chování. V průběhu psychoterapie dochází ke změnám v prožívání a chování pacienta. Pravidla psychoterapie jsou řízena etickým kodexem České psychoterapeutické společnosti.V psychoterapii využíváme psychodynamický model léčby, který vychází z předpokladu, že potíže mají své nevědomé či neuvědomované významy. Odkazuje se na napětí a konflikt v lidské psychice, který vyplývá z nejbližších vztahů pacienta. Maladaptivní řešení takového konfliktu vede ke vzniku symptomu – např. úzkosti, smutné náladě, poruchám spánku, různým tělesným potížím, apod.


Pobyt na psychoterapeutickém oddělení je podmíněn spoluprací pacienta a jeho motivací ke změně. Zlepšení psychického stavu není možné bez aktivního přístupu v terapeutickém procesu a zapojení do komplexního režimu léčby. Kontraindikací pobytu na tomto oddělení je akutní sebevražedné jednání, agresivní jednání, požívání či závislost na alkoholu a psychoaktivních látkách.


Program oddělení 24 zahrnuje:

  • Psychiatrickou léčbu, farmakoterapii
  • Skupinovou a individuální psychoterapii
  • Psychodiagnostiku
  • Komunitní léčbu
  • Relaxační techniky
  • Jiné psychoterapeutické techniky
  • Trénink kognitivních funkcí
  • Canisterapii
  • Ergoterapii
  • Fyzioterapii
  • Nutriční terapii


Na oddělení se pracuje převážně formou skupinové psychoterapie.Jedná se o postup, který k léčebným účelům využívá skupinovou dynamiku, tj. vztahy a interakce mezi členy skupiny. Skupina je prostředím, jež má pacientům umožnit lepší poznání sebe, vztahů k druhým a změnit nefunkční jednání v adaptivní. Prostřednictvím skupinové psychoterapie mohou pacienti lépe dospět k náhledu a korekci některých v současnosti dysfunkčních způsobů prožívání a reagování v interpersonálních situacích. Psychoterapie není léčbou klidem ani odpočinkem, ale intenzivní prací na sobě samém.


Program pro neurotické pacienty: Probíhá formou intenzivní skupinové psychoterapie. Počet účastníků skupiny se pohybuje kolem 6-9 členů. Naší snahou je vytvářet uzavřené skupiny, ve kterých se členové obměňují co nejméně, abychom umožnili vznik důvěrné pracovní atmosféry. Skupinová psychoterapie probíhá 6x týdně (pondělí – čtvrtek), pod vedením jednoho stálého psychoterapeuta. Hlavním prostředkem je rozhovor ve skupině. Z toho 2x týdně probíhá skupinová psychoterapie formou různých technik, např. kresebných, hraní rolí, apod.


Program pro pacienty s poruchami příjmu potravy: Probíhá kombinací skupinové a individuální psychoterapie, důraz se rovněž klade na režimovou léčbu a psychoedukaci. Specializovaná jednotka pro léčbu PPP funguje v rámci oddělení 24 od roku 1997. V léčbě PPP spolupracujeme s dalšími úseky kliniky, především s jednotkou intenzivní péče a poradnou pro poruchy metabolismu a výživy. Podmínkou pro nástup do psychoterapeutického programu je kompenzovaný somatický stav, váha odpovídající min. BMI 14. Léčba se zaměřuje na realimentaci, obnovení jídelního režimu, individuální podpůrné vedení při stabilizaci somatického i psychického stavu, propracování hlubších souvislostí nemoci s aktuální životní situací pacientů a jejich osobnostními vzorci, zvýšení flexibility kognitivních funkcí, zvýšení seberegulace (bulimie) a snížení perfekcionismu a rigidity (anorexie). Snažíme se o hledání střední cesty mezi respektováním autonomie pacientů a přebíráním kontroly nad výživou. S každým pacientem jsou proto na počátku nastaveny individuální dílčí cíle. Součástí programu je také edukace o somatických důsledcích PPP.


U pacientů nezařazených do skupinové psychoterapie probíhá individuální psychoterapie, tj. terapie za účasti terapeuta a pacienta. Tato konstelace umožňuje navození pocitu bezpečí, důvěrné atmosféry a spojenectví pro řešení problémů. Poskytuje podporu a porozumění jako základ léčebného procesu. Kromě těchto hlavních postupů jsou na oddělení uplatňovány univerzální terapeutické postupy jako režimová terapie, psychoterapeutická komunita nebo různé formy relaxačních technik jako Jacobsonova progresivní svalová relaxace nebo Schultzův autogenní trénink, součástí programu jsou také ergoterapeutické dílny, trénink kognitivních funkcí, canisterapie, fyzioterapie a nutriční terapie.


Přestože je odd. 24 především psychoterapeutické oddělení, probíhá zde v indikovaných případech také standardní psychodiagnostika, jejímž cílem je přesnější identifikace okruhu psychických potíží, aby bylo možné zvolit nejvhodnější typ léčby, posouzení stupně invalidity anebo doporučení specifické následné péče.
Naše klinika zajišťuje kromě léčebné péče také výukovou činnost, která se týká studentů psychologie či postgraduálního vzdělávání psychologů ve zdravotnictví (klinická psychologie) a studentů LFMU Brno. Nejčastější formou výuky je odborná stáž, kdy se studenti účastní diagnostických a léčebných aktivit na oddělení, pod vedením lékařů nebo klinických psychologů. Tyto osoby se někdy účastní také skupinové psychoterapie a jsou povinny zachovávat stejnou mlčenlivost jako zaměstnanci PK.


 

Krizové centrum (KC)

Vedoucí lékař: MUDr. Andrea Cejpková

Staniční sestra: Marie Malinová

Kontaktní telefon - ošetřovna: 532 232 078

 
Krizové centrum Psychiatrické kliniky vstupuje letos do 23 roku své existence. Vzniklo v prosinci 1989 jako první Krizové centrum v tehdejším Československu. Tento způsob urgentní psychiatrie do té doby u nás neexistoval, i když v zahraničí byl již běžný.

Krizové centrum pracuje v nepřetržitém provozu a bezbariérově, což znamená, že klient nemusí mít lékařské doporučení. Pracovní tým tvoří psychiatr, psycholog a zdravotní sestry. Poskytují intenzivní psychologicko-psychiatrickou první pomoc, případně podpůrnou farmakoterapii u lidí v psychosociální krizi se symptomy ztráty duševní rovnováhy. Tato krize může mít různé příčiny, např.ztrátu významné životní hodnoty, smrt blízké osoby, rozpad partnerského vztahu, zadluženost, vážná dopravní nehoda atd. Pomoc na KC je poskytována formou krizové intervence, která má za cíl rozpoznání druhu proběhlé psychosociální zátěže a objasnění souvislostí s aktuálním psychickým stavem klienta.

Na ambulantní úrovni je klientovi poskytnut prostor pro ventilaci problematiky s následujícím rozborem možných řešení. Nejsou ordinována farmaka, protože KC nelze zaměňovat za psychiatrickou ambulanci.

Krizové centrum disponuje 10 lůžky, na kterých je možno hospitalizovat klienty s vážnější symptomatologií. Max.doba hospitalizace je 7 dní, průměrná doba hospitalizace činí cca 5 dní. Za hospitalizace je možno ordinovat podpůrnou farmakoterapii a probíhá intenzivní krátkodobá psychoterapie, která je oproti obvyklé psychoterapii více strukturovaná. Psychoterapie probíhá minimálně 2x denně formou individuálních sezení.

Naše KC navštíví ročně kolem 2000 klientů, z toho zhruba ¼ z nich je přijata na KC nebo na jiné oddělení psychiatrické kliniky. Velká většina přichází spontánně, část s doporučením praktického lékaře a část na doporučení Linky naděje, se kterou KC úzce spolupracuje. Asi 50 % návštěv se odehrává v ordinačních hodinách, zbytek v nočních hodinách, o víkendech a svátcích.

Podle našich i zahraničních zkušeností je intenzivní péče v krizových centrech vysoce efektivní a ekonomická, neboť dokáže u více jak 60 % ošetřených zabránit dlouhodobější psychiatrické hospitalizaci. Nehledě na to, že tato forma pomoci je veřejností přijímána s větší tolerancí, než jak je tomu u klasických psychiatrických služeb.

Krizové centrum je otevřené oddělení, a proto na ně nelze přijímat nemocné s kvalitativní a kvantitativní poruchou vědomí, pacienty se závažným somatickým onemocněním ve stavu dekompenzace, osoby s výraznějším psychomotorickým neklidem, akutní psychózy a akutní intoxikace alkoholem, drogami a léky.
 
 
                   
 

 

Jednotka intenzivní psychiatrické péče (JIPP)

Vedoucí lékař: prim. MUDr. Oldřich Synek

Staniční sestra: Michálková Kateřina

Kontaktní telefon - ošetřovna: 532 232 376

 

V červnu roku 1993 byla na Psychiatrické klinice otevřena Jednotka intenzivní psychiatrické péče koncipovaná tak, aby její charakter byl srovnatelný s JIP ostatních medicínských oborů poskytujících péči ve FN Brno Bohunice. Toto pojetí navázalo, respektive vystřídalo, starší projekt „pokojů intenzivní péče“ budovaný a využívaný na Psychiatrické klinice v Brně od roku 1977, který se v konfrontaci s požadavky péče o klientelu nové FN Brno ukazoval v roce 1989 již jako nepostačující. Otevírání provozu nové Fakultní nemocnice, jejíž lůžková kapacita kulminovala v té době na cca 1500 lůžkách, přinášela dosti naléhavou potřebu přebírat do péče tělesně vážně tangované nemocné, u nichž současný psychotický stav (obvykle somatogenní, resp. abstinenční delirium) značně komplikoval až znemožňoval péči na Jednotkách intenzivní péče příslušných somatických oborů, přičemž zároveň vyvstala nutnost zabezpečovat léčbu takových pacientů za podmínek srovnatelných s JIP ostatních medicínských oborů.

Předpokládanými indikacemi k přijetí na JIPP se staly:

  • Závažné obrazy schizofrenních a afektivních poruch (jmenovitě stupor melancholický či katatonní)
  • Závažné nežádoucí účinky psychofarmakologické léčby, především maligní neuroleptický syndrom, případně též těžké a ohrožující akutní dyskinézy
  • Některé případy abstinenčních delirií (zejména provázené exhauscí a tangovanou homeostázou) a případy somatogenních psychóz, jejichž projevy (např. neklid) budou znemožňovat pobyt na JIP oborů příslušných k léčbě základního onemocnění
  • Případy s nezbytností léčby, jejichž charakter sám o sobě může vyžadovat sledování pacienta na JIP (např. monitorace vitálních funkcí u pacientů po suicidálních pokusech intoxikací psychofarmaky)
  • Pokročilé případy mentální anorexie s metabolickým rozvratem


K technickému vybavení JIPP náleží 5 polohovacích lůžek LIVET s antidekubitálními matracemi, 5 ks monitorů EDAN spojených s centrálou, centrální rozvod kyslíku, záložní zdroj elektrické energie, 1 elektrokardiograf, 5 ks infuzních pump s adaptací na injektomat, defibrilátor, 2 ks odsávaček, nebulizátor a digitální glukometr, připojený k laboratoři.
Co se týče personálního zajištění, vedle 2 psychiatrů je nezbytnou součástí stálý úvazek internisty. Na oddělení pracuje 10 sester, které vede staniční sestra se specializací Ošetřovatelská péče v psychiatrii. Dvě zdravotní sestry, pracující na JIPP absolvovaly též specializaci Anesteziologické a resuscitační intenzivní péče.

Za poslední 3 roky prošlo JIPP celkem 448 pacientů s těmito okruhy diagnóz:

  • Organické duševní poruchy.
  • Poruchy navozené účinky psychoaktivních látek.
  • Schizofrenie, schizofrenní poruchy.
  • Afektivní poruchy.
  • Neurotické poruchy.
  • Poruchy příjmu potravy


Kromě výše uvedených okruhů duševních poruch je JIPP využívána i jako místo péče o osoby, u nichž v zásadě není medicínský důvod k urgentní psychiatrické intervenci, a důvodem pobytu je poskytování péče tělesné. Jedná se především o pacienty s poruchou osobnosti, mentální retardací a sexuální deviací podrobovaných dlouhodobé institucionální péči (včetně ochranné léčby psychiatrické), kteří současně vyžadují pro přidružené tělesné onemocnění, úraz či prováděnou operaci přechodnou intenzivnější péči o somatickou lézi.

                      


 

© Psychiatrická klinika, Lékařská fakulta MU a Fakultní nemocnice Brno