Výzkumná témata
Neurobiologie schizofrenie
Hl. řešitel: Tomáš Kašpárek
Řešitelský tým: Martin Jáni, Jan Lošák, Libor Ustohal, Jitka Huttlová...
Spolupracovníci: Yuh-Man Sun (BÚ LF MU), Zora Kikinis (Harvard University), Martin Bareš (1.NK FNUSA), Radek Mareček (MAFIL CEITEC), Lubomír Vojtíšek (MAFIL CEITEC), Zenon Starčuk (UPT AV ČR), Jana Pistovčáková (FÚ LF MU), Jana Rudá (FÚ LF MU), Eva Dražanová (UPT AV ČR), Hana Kotolová (VFU Brno), Kateřina Horská (VFU Brno)
Kontakt: tkasparek@med.muni.cz
Cílem naší skupiny je identifikace neuropatologických procesů u schizofrenie, hodnocení jejich vztahů ke změnám chování, klinickým projevům nemoci, jejího průběhu a odpovědi na léčbu. Hlavní metodické přístupy zahrnují multimodální zobrazování mozku, behaviorální a psychologické testování. Návaznost na zdravotnický provoz PK umožňuje detailní popis klinických parametrů subjektů. Nově spolupracujeme na celulárních modelech nemoci, rozvíjíme hodnocení cytokinů. V předchozích projektech jsme studovali např. změny morfologie a funkční konektivity mozku u pacientů s prvními epizodami schizofrenie, roli mozečku (pomocí DTI traktografie mozečkových drah, fMRI v průběhu časování motorické odpovědi), vztah k poruchám sekvencování pohybů, vliv antipsychotik strukturu a funkci mozku v obrazech MRI u vývojového animálního modelu schizofrenie (Poly I:C model u krys).
Projekty
- Změny bílé hmoty a markery imunitní dysregulace u schizofrenie
- Sociální kognice, strukturální a funkční neuroanatomie mozku u schizofrenie
- hIPSCs neurony a astroglie ve vztahu k odpovědi na klozapin
Zobrazovací markery neuropatologie pro objektivní diagnostiku
Hl. řešitel: Tomáš Kašpárek
Řešitelský tým: Elis Bartečků, Pavel Theiner, Irena Komárková, Andrea Cejpková, Libor Ustohal, Elis Bartečků, Pavla Linhartová...
Spolupracovníci: Daniel Schwarz (IBA LF MU), Radek Mareček (MAFIL CEITEC), Lubomír Vojtíšek (MAFIL CEITEC), Petr Kudlička (MAFIL CEITEC), Martin Lamoš (MAFIL CEITEC), Hugo Schnack (UMC Utrecht)
Kontakt: tkasparek@med.muni.cz
Cílem je hledání zobrazovacích markerů závažných duševních poruch, zejména schizofrenie (hodnocení kortikální patologie, změny konektivity), Hraniční poruchy osobnosti, Poruch příjmu potravy a malnutrice. Využíváme infrastrukturu FN Brno (MR, PET-MR) a MAFIL-CEITEC (3T MR), metodicky využíváme morfometrické postupy (VBM, DBM, volumometrie), analýzu traktů bílé hmoty (DTI, TBSS), funkční zobrazování (fMRI - funkční mapy, efektivní a funkční konektivita), spektroskopie (P-MRS). Spolupracujeme se skupinou Dana Schwarze v aplikaci algoritmů strojového učení pro klasifikaci subjektů na základě multimodálních obrazů mozku a skupinou CEITEC-MAFIL na vývoji a implementaci pokročilých metod zpracování obrazu.
Projekty
- Kortikální patologie schizofrenie
- Strojové učení pro automatickou diagnostiku
- Energetické metabolity v kortexu mozku a nutriční stav u Poruch příjmu potravy
- Morfologie oblastí mozku spojených se zpracováním emocí u Hraniční poruchy osobnosti
Biomarkery u afektivních poruchy (afECT)
Hl. řešitel: Elis Bartečků
Řešitelský tým: Jana Hořínková, Alena Damborská, Sylvie Fedorová, Šimon Ondruš, Petra Štrocholcová, Pavel Křenek
Spolupracovníci: Miloš Keřkovský (Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno), Marek Dostál (Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno), Julie Dobrovolná (Ústav patologické fyziologie LF MU), Ondřej Peš (Biochemický ústav LF MU), Katarína Kostolanská (Biochemický ústav LF MU), Marek Michalec (Oční klinika FN Brno)
Kontakt: Bartecku.Elis@fnbrno.cz
Konkrétní patofyziologické procesy, které jsou podkladem rozvoje různých příznaků depresivní poruchy, doposud nebyly plně objasněny. Na patofyziologii jeho vzniku se patrně podílí řada faktorů - metabolické, zánětlivé a hormonální. Tyto změny jsou pak s velkou pravděpodobností doprovázeny změnami ve struktuře a funkci mozku a nervové tkáně. Výše zmíněné biomarkery mohou mít prognostickou hodnotu, co se týče dalšího průběhu poruchy. V rámci řešení tématu probíhá dlouhodobé rekrutování pacientů s depresivní fází afektivních poruch a zdravých dobrovolníků, data takto získaná mohou být využita také v řešení dalších témat.
Projekty
- Profil a změny kognitivního deficitu a jeho vliv na kvalitu života
- Změny morfologie mozku jako biomarker a prognostický faktor
- Biochemické markery (markery zánětu nízkého stupně, adipokiny, markery založené na plazmatických/sérových proteinech a jejich modifikacích)
- Stres a změny hladiny kortizolu a kortizonu ve vlasech
- Optická koherenční tomografie jako možný biomarker u depresivní poruchy
Funkční dynamika mozku u psychiatrických poruch
Hl. řešitel: Alena Damborská
Řešitelský tým: Jana Hořínková, Elis Bartečků, David Ondráček, Jiří Kutý, Sylvie Fedorová
Spolupracovníci: Martin Lamoš (MAFIL CEITEC), Maria Rubega (University of Padova), Cristina Berchio (University of Geneva), Camille Piguet (Geneva University Hospitals)
Kontakt: adambor@med.muni.cz
Hlavním výzkumným cílem je studium organizace a dynamiky rozsáhlých neuronálních sítí lidského mozku u pacientů s vážnými duševními poruchami, zejména afektivními poruchami a hraniční poruchou osobnosti. Používaným výzkumným nástrojem je zobrazování elektrické aktivity mozku metodou elektroencefalografie s využitím infrastruktury PK FN Brno (High-density EEG). Uplatňovanými analytickými přístupy jsou evokované potenciály a funkční EEG mikrostavy.
Ukončené projekty
- Deep brain targets for neurostimulation in affective disorders
Virtuální realita v psychiatrii
Hl. řešitel: Robert Roman
Řešitelský tým: Elis Bartečků
Spolupracovníci: Filip Škola (FI MU)
Kontakt: roman@med.muni.cz
Virtuální realita, díky své imerzivní podstatě a možnosti manipulace se senzorickými informacemi, představuje nástroj nazkoumání schopnosti lidského mozku integrovat multimodální informace, ze kterých skládá vjem skutečnosti. Cílem výzkumu je hledat potenciální markery narušení zpracování multimodálních stimulů a vnímání vlastnictví těla u pacientů s poruchami schizofrenního spektra, s poruchami příjmu potravy a pacientů s disociativními příznaky (úzkostné poruchy, syndrom depersonalizace a derealizace, disociativní porucha, hraniční porucha osobnosti) s využitím přístrojového vybavení Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno, tj. VR headset Occulus Rift S."
Projekty
- Využití virtuální reality v psychiatrii při hledání biomarkerů psychiatrických symptomů zahrnujících depersonalizaci a poruchy ipseity
Regulace emocí a hraniční porucha osobnosti
Hlavní řešitel: Mgr. Bc. Pavla Linhartová, Ph.D.
Řešitelský tým: Mgr. Adéla Látalová, MUDr. Elis Bartečků, Ph.D., Mgr. Tomáš Svěrák, Ph.D., MUDr. Pavel Theiner, Ph.D., Ing. Matyáš Kuhn, Mgr. Jiří Kutý, prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D.
Spolupráce: Ing. Martin Lamoš, Ph.D. (MAFIL CEITEC MU), Mgr. Jan Širůček, Ph.D. (Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny, Fakulta sociálních studií MU), Dr. Christian Paret, Ph.D., prof. M.D. Christian Schmahl, Ph.D. (Central Institute for Mental Health, Mannheim, Německo)
Kontakt: pavla.linhartova@med.muni.cz
Skupina se zabývá tématem schopnosti regulace emocí, a to zejména u pacientů s hraniční poruchou osobnosti, u nichž je porucha regulace emocí jedním ze základních symptomů. Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU je jedním z mála pracovišť v ČR, které se komplexně zabývá léčbou a výzkumem hraniční poruchy osobnosti. Věnujeme se mapování korelátů emoční regulace na behaviorální i neurální úrovni (využíváme zejména funkční magnetickou rezonanci, dále elektroencefalografii) a vztahu narušení emoční regulace s dalšími psychickými funkcemi (například kognitivní funkce nebo sebekontrola). Dále se věnujeme novým možnostem léčby poruchy regulace emocí, jako jsou repetitivní transkraniální magnetická stimulace nebo fMRI neurofeedback amygdaly.
Probíhající projekty
- Vliv emocí na schopnost inhibice a její neurální koreláty
- Neurální koreláty zpracování a regulace emocí u pacientů s hraniční poruchou osobnosti
- Behaviorální a neurální koreláty vlivu dialektické behaviorální terapie u pacientů s hraniční poruchou osobnosti
Real-time fMRI neurofeedback
Hlavní řešitel: Mgr. Bc. Pavla Linhartová, Ph.D.
Řešitelský tým: Mgr. Adéla Látalová, Mgr. Martin Jáni, MUDr. Elis Bartečků, Ph.D., MUDr. Robert Roman
Spolupráce: Ing. Martin Lamoš, Ph.D., Ing. Tomáš Slavíček (MAFIL CEITEC MU), Dr. Christian Paret, Ph.D., prof. M.D. Christian Schmahl, Ph.D. (Central Institute for Mental Health, Mannheim, Německo)
Kontakt: pavla.linhartova@med.muni.cz
Skupina se zabývá inovativní metodou real-time fMRI neurofeedback, která byla zavedena na Psychiatrické klinice FN Brno a LF MU jako na prvním pracovišti v ČR ve spolupráci s CEITEC MU a s Central Institute for Mental Health v Mannheimu v Německu. Při fMRI neurofeedbacku je během měření v magnetické rezonanci v reálném čase zpracovávána úroveň BOLD signálu z určité oblasti mozku. Aktuální úroveň mozkové aktivity je poté přímo prezentována člověku ležícímu v magnetické rezonance, jehož úkolem je snažit se svou mozkovou aktivitu pomocí neurofeedbacku ovlivňovat pomocí různých strategií požadovaných směrem. fMRI neurofeedback lze využít pro ovlivnění symptomů u řady psychiatrických, ale i neurologických a jiných onemocnění.
Probíhající projekty
- Metodické aspekty fMRI neurofeedbacku amygdaly
- fMRI neurofeedback různých oblastí mozku u zdravých osob
- fMRI neurofeedback amygdaly pro trénink regulace emocí u pacientů s poruchami regulace emocí
Neurostimulace v psychiatrii
Hlavní řešitelé: Libor Ustohal, Tomáš Svěrák
Řešitelský tým: Martin Horký, Adam Fiala, Zuzana Hogenbuchová, Pavla Linhartová, Pavel Theiner
Spolupracovníci: Berthold Lagguth (Psychiatrische Klinik und Poliklinik für Psychiatrie und Psychotherapie der Universität Regensburg am Bezirksklinikum), Martin Lamoš (MAFIL CEITEC MU), Tomáš Skřont (PO FNO), Matyáš Kuhn
Kontakt: Ustohal.Libor@fnbrno.cz (Libor Ustohal), tomas.sverak@mail.muni.cz
Cílem naší pracovní skupiny je využití neurostimualčních technik (především repetitivní transkraniální magnetické stimulace - rTMS) v psychiatrické praxi. Snažíme se o ovlivnění symptomů, které často perzistují i přes psychofarmakologickou léčbu a výrazným způsobem snižují kvalitu života pacientů. Využití rTMS se snažíme kombinovat s dalšími neurozobrazovacími technikami jako jsou neuronavigace, elektroencefalografie a magnetická rezonance v rámci snahy o zvýšení efektivity a individualizaci léčby. Současně využíváme naměřená data pro hledání markerů dobré response na léčbu. Úpravou jednotlivých stimulačních designů se snažíme také léčbu intenzifikovat, vytvořit udržovací protokoly a udělat tak stimulaci dostupnější pro širší spektrum pacientů. Aktuálně se snažíme navazovat na minulé projekty a pokračujeme ve snaze rehabilitovat negativní příznaky pacientů se schizofrenií a zvýšit emoční regulaci a snížit impulzivitu u pacientů s ADHD.
Projekty
- Randomizovaná kontrolovaná studie repetitivní transkraniální magnetické stimulace u pacientů s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)
- Porovnání snášenlivost a efektivity 10Hz a theta-burstového stimulačního protokolu transkraniální magnetické stimulace v léčbě negativních příznaků u pacientů se schizofrenií v dvojitě zaslepené studii
Výzkum prvních epizod psychotických poruch
Hlavní řešitelé: Libor Ustohal, Michaela Mayerová
Řešitelský tým: Marie Obdržálková, Anna Doláková, Kateřina Žáková
Spolupracovníci: Hana Kotolová (FaF VFU Brno), Kateřina Horská (NL FN Brno a FaF VFU Brno), Jan Juřica (LF MU), Daniela Ježová (SAV, Bratislava), Nataša Hlaváčová (SAV, Bratislava)
Kontakt: Ustohal.Libor@fnbrno.cz (Libor Ustohal)
Náplní naší pracovní skupiny je výzkum iniciálních fází psychotických poruch, především schizofrenie, zaměřený na získávání dat, která by mohla sloužit k lepší predikci individuálního dlouhodobého průběhu, odpovědi na léčbu, funkční kapacity a kvality života. Zaměřujeme se proto na různé markery spojené s tímto onemocněním a jeho léčbou, při tom spolupracujeme zejména s farmakology a odborníky na výzkum stresu, ale i dalšími.
Projekty
- FES2 - Průběh iniciálních stádií schizofrenie – 2. generace: klinický management a funkční kapacita